Jak my Češi nahlížíme na dějiny? Proč si tvoříme pevné hranice a odmítáme jinakost či dokonce své sousedy? V hodinách dějepisu nám říkali, že máme hory v místech hraničního pásu, což je prý výhoda. Má to nějaký hlubší význam pro výklad naší identity?
Často se setkávám s opovržením vůči Polákům, za Polsko lze v menší míře zaměnit jakýkoliv stát. Vůbec nechápu, čím to je. Pokrytectví ve stylu, nakupujeme jejich levné potraviny a pak si stěžujeme na jejich kvalitu. Zabila snad posypová sůl více Čechů než Poláků pančovaný alkohol z Moravy?
Často se setkávám s opovržením vůči Polákům, za Polsko lze v menší míře zaměnit jakýkoliv stát. Vůbec nechápu, čím to je. Pokrytectví ve stylu, nakupujeme jejich levné potraviny a pak si stěžujeme na jejich kvalitu. Zabila snad posypová sůl více Čechů než Poláků pančovaný alkohol z Moravy?
Polská kultura je nabitá zajímavými osobnostmi, není o nic horší než ta naše. O tom se u nás tolik nemluví. A z doslechu jsem slyšel, že oni nás vnímají úplně jinak - pozitivně.
Přečetl jsem konečně Gottland polského novináře a spisovatele Mariusze Szczygieła. Neméně zajímavého jsou i jeho články přeložené a publikované v češtině viz Reportáž pro dospělé. Z názvu knihy jsem původně slyšel cynismus, nicméně autor není žalobcem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Z nasbíraných materiálů složil novou mozaiku o známých osobnostech 20. století, což vyplňuje či rekonstruje pohled na vývoj ČSR minulého století. Něco, co místní nejsou schopni reflektivně zhodnotit a sepsat, tak to za nás moc pěkně udělal Polák. Příkladem, o stinné stránce byznysu Baťů jsem se poprvé dočetl až tady.
Jsme Švejkovský národ? Je to takové české, že chceme slyšet, co si o nás cizinci myslí.


Žádné komentáře:
Okomentovat